Tak šel (pacifický) čas...

29.07.2013 11:00

Čas letí na Novém Zélandu stejně jako Evropě, zvlášť člověku, který se prostě neumí nudit :) Další čtyři měsíce strávené zejména prací v kavárně U Tlustýho Velblouda utekly jako voda. Psychickou přípravu na odlet provází samozřejmě vzpomínky, a tak vybírám pár fotek z období únor až červenec jako shrnutí mého dobrodružství. 

Rýžuju zlato na Coromandelu. Teda zkusila jsem to. Kromě pár lesklých kousků písku jsem nic nevyrejžovala. Jsem ale bohatší o zážitek, a to to tady hlavně jde, že.

Krásná budova muzea v lázeňském městě Rotorua. 

Celou dvou a půl měsíční cestu jsem spala v mém autíčku (kromě pár nocí couchsurfingu). Luxusní domov! Nejlepší ložnice na světě.

Národní park Tongariro. Jednodenní nádherný trek oblastí sopek aneb den v Mordoru.

Červený kráter v NP Tongariro.

NP Tongariro - pro mě nejkrásnější místo Severního ostrova.

A další sopka, tentokrát Mt Egmont u New Plymouth. Ze dne, kdy jsem na ní šplhala, ale moc fotek nemám. Mlha přede mnou, mlha za mnou, ale dobrodružství to bylo pořádný. No když ta cedule "vstup na vlastní nebezpečí" a "jen s lezeckým vybavením" si o to prostě říkala, přece jsem se nemohla otočit a jít zpátky, chápete ;)

Noční táborák na pláži ve Wellingtonu - další z úžasných zážitků díky CouchSurfingu. Báječní lidi!

Chvilku to trvalo, ale našla jsem pupík Nového Zélandu! Cedulka na kopci nad městečkem Nelson říká "střed NZ"... tedy z pohledu Kiwáků určitě střed zeměkoule :)

V Nelsonu jsem strávila neplánovaně celý týden. Konečně jsme se sešly se Símou (spolužačky ze školy)! Tohle bude jednou cenná historická fotka, setkání na druhé straně planety. Na fotce samozřejmě nesmí chybět naše "domečky na kolech".

Snídaně na festivalu Evolve v Nelsonu (ano, dortíček k snídani, mňam!). Úžasný fesťák a setkání jógových nadšenců. Super semináře, dobrá muzika, mňamózní vegetariánský jídlo, velmi pozitivní atmosféra.

Tak tady vyrážím na třídenní trek v národním parku Abela Tasmana. Pohodová turistika na pobřeží oceánu, stanování na písečný kose (tyvé, kdyby přišla tsunami, tak nás to spláchne ajncvaj, tady se tím evidentně ale nikdo netrápí, a já byla tak uťapkaná, že jsem usnula jako bezstarostné miminko). Famózní úplněk a tak všechno, prostě nádhera, a co vám budu vykládat...

Golden Bay, Farewell Spit (obří písečná kosa) - na to prostě slova nestačí. Vezměte batoh a jeďte tam. Tak nějak si představuju ráj na konci světa.

Tuleňátka v zátoce v Golden Bay při západu slunce... další z okamžiků, kdy jsem stála na jednom místě asi přes hodinu a skoro nedýchala.

Písečné duny v Golden Bay. Odlehlé místo, které stojí za návštěvu.

Free kemp ve vesničce se jménem Woodstock :)

Pozoooor, jdou k vám pingvínci ;)

Pohled na Mt Cook při západu slunce kdesi z průsmyku Haas (cesta ze Západního pobřeží do Wanaki).

Veselá turistka v Queenstownu. Město mě nenadchlo, okolí jezera trošku dál od civilizace ale parádní.

Historický vláček kdesi mezi Queenstownem a Te Anau. Měla jsem štěstí, moc často totiž nejezdí. Zastavila jsem kvůli čůrání, a paní v budce mi říká, že za půl hodiny přijede parní lokomotiva... tak jsem si na ni počkala.

Jeden den strávený nad mraky :) Mt Luxmore - Kepler Track - Fiordland. Jihozápadní oblast Jižního ostrova se mi líbila moc moc moc.

Druhý a nejlepší den Kepler treku. Ta panoramata!!! ;)

Nádherný úsek Kepler treku.

Te Anau - městečko, odkud baťůžkáři vyráží na nejznámější treky Nového Zélandu. Fiordland.

Milford Sound. Projížďka lodí za tajemně zachmuřeného počasí.

The Catlins - nejjižnější část Jižního ostrova. Skupinka lvounů na dosah...

No fičák je tam pořádný, Antarktida už je "za rohem". Ty stromy takhle vypadají i když vichr zrovna nefičí, fakt.

Jižnějc už to na Jižním ostrově nešlo. A tak nabírám směr severovýchod.

No pardon, prostě nešlo nemít tuhle ceduli zvěčněnou... Na Jižním ostrově je údajně 10x víc ovcí než lidí. Věřím tomu.

Každý si valíme tu svou kuličku... Moeraki Boulders na východním pobřeží Jižního ostrova.

Od teď už navždy srdíčková ohniště ;) - cesta z východního pobřeží do Mt Cook Village.

Další z nejkrásnější míst protkaných turistickými stezkami. Národní park Mt Cook.

Magický Mt Cook anebo Aoraki a jeho ledovce.

Nádherné pobřeží Kaikoury.

Krmení tučňáčků v Napieru.

Vodopády Bridal Veil v kopcích mezi Raglanem a Hamiltonem. Aneb když máš spoustu času a můžeš uhnout z hlavní trasy a dobrovolně se ztratit v pralese ;)

Zahrady v Hamiltonu, fakt nádhera, rozhodně stojí za celodenní návštěvu!

Maorská architektura a umění.

Západ slunce v surfařském ráji Piha (západně od Aucklandu).

Ach aaaaach... já tu chci zůstat!

Waipu - po cestě z Aucklandu do Whangarei.

Cesta na Cape Reinga - nejsevernější bod Severního ostrova. Nemohla jsem si nechat ujít pověstné písečné duny.

Bobovačka na písečných dunách!

Do Evropy je to jenom půl planety.

Maják na Cape Reinga. Další z nezapomenutelných západů slunce, kdy už ani nechcete fotit, jen se dívat...

Divoká a liduprázdná krajina nejsevernější oblasti Nového Zélandu.

Zpátky v práci v kavárně Fat Camel ve Whangarei. Úspory jsem procestovala do posledního centu, čas šetřit na další dobrodrůžo ;) (Photo by Mai, thanks!)

Další z krásných setkání na jižní polokouli - moje japonská spolužačka ze školy v Dánsku. Snad se dobře stará o moje autíčko, které s ní znovu procestuje celý Zéland.

Výšlap na Mt Manaia a výlet na Ocean Beach.

Lekce námořní navigace - hodně důkladná, to mi věřte.

Místo, kde se maorští námořníci učí oceánské navigaci. Já bych se teda rozhodně na kanoi (waka) ze Zélandu na Velikonoční ostrovy nevydala. Ani s džípíeskou!

Výroba tradičních maorských lodí waka.

Lenčiny narozky v Thajské restauraci. Dala jsem si kachnu. Naservírovali mi ji v porcelánovém kačíkovi :)

No přece si jako bývalá rozhlasačka nenechám ujít návštěvu rádia na NZ ;)

Večeře na rozloučenou - tři Češky ve Whangarei.

—————

Zpět